Hunger Games: Aréna smrti
Suzanne Collins
Originální název: The Hunger Games
Série: HUNGER GAMES
Díl: první
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 328
Vydání v originále: 2008
Vydání u nás: 2010
ANOTACE:
Před lety proběhla válka mezi Kapitolem a vzbouřenci. Kapitol zničil Třináctý kraj a zbylých dvanáct krajů si podřídil. Jako připomínka neúspěšné vzpoury vznikly Hladové hry. Hry, které svou krutostí zabraňují dalšímu vzbouření. Z každého kraje se vylosuje jeden chlapec a jedna dívka, celkem tedy dvacetčtyři splátců, kteří v aréně bojují o svůj život. Protože pouze jeden z nich přežije.
Katniss, dívka z Dvanáctého kraje, od smrti svého otce chrání svoji mladší sestru Prim a když dvanáctiletou Prim vylosují, jako splátce přihlásí se dobrovolně místo ní.
CO NA TO ŘÍKÁM:
Když jsem poprvé četla anotaci na Hunger games vůbec mě to nezaujalo. Říkala jsem si co je na tom, když se parta teenagerů bude snažit zabít? Ale kniha měla samá skvělý hodnocení a pak jsem na ni narazila v knihovně a řekla jsem si, že to zkusím.
A musím říct, že mě tak příjemně jako Hunger games dlouho žádná knížka nepřekvapila.
V první řadě musím říct, že arénu, ve které mají bojovat, jsem si představovala jako arény typu na býčí zápasy. Prostě je vypustí stylem: Pozabíjejte se tady. Ale aréna byla propracovaná. Prostě se ocitli v divočině, kde můžou každou minutou zemřít. A nebezpečí nehrozí jen od dalších splátců, ale taky jim hrozí smrt hladem, žízní nebo od divokých zvířat.
Přišlo mi hodně drsný, jak byly Hladové hry pojaty. Prostě jako reality show. Na začátku všechny představili v nádherných róbách, sháněli se sponzoři, uzavírali se sázky na to, kdo zemře a kdo přežije. Splátce pro ně nebyli lidé, kteří mají své životy, svoje sny, brali je jen jako kusy masa, které pro ně sloužily jako výhružka, zábava i výdělek. Nezajímalo je, že dvacetičtyřem rodinám to změní život, že dvacetičtyřem rodinám vezmou děti, sourozence, vnuky, neteře. Navíc si nevybírali dospělé lidi, kteří by se s touto situací dokázali lépe vypořádat, ale děti od 12 do 18 let. A když už jsem u těch čísel, tento ročník Hladových her byl 74., to znamená, že za ty roky zemřelo nejméně 1702 lidí.
Další věc co musím pochválit je, že vás pořád něco nutí číst dál. Tento týden mi Hunger Games naprosto nabouralo soustředění, ale stojí to za to.
MOJE HODNOCENÍ:
Žádné komentáře:
Okomentovat